Opakujte prosím po mně: gůd-vůd. A ještě jednou … Právě jste se naučili plynule vyslovovat jméno jednoho z největších motoristických podniků na světě. Snad jen pro pár nováčků, kteří doteď žili na Měsíci a neví, o co jde. Jedinečná motoristická událost se oficiálně jmenuje Festival of Speed a v podstatě jde o obrovskou výstavu na krásných anglických loukách. A taky o závod do vrchu. Vše na svém panství pořádá ctihodný lord March.

Připravil: Jan Červenka | Foto: archiv Ricard & Bonette

První Festival of Speed se v Goodwoodu odehrál v roce 1993 a od té doby jeho věhlas jenom stoupá. Ze závodu do vrchu se stala obrovská akce pro všechny motoristické nadšence, automobilky zde s oblibou prezentují svoje nová auta nebo koncepty a lidé kolem lorda Marche mají tak dlouhé prsty, že sem umí dostat ta nejvzácnější auta nejen z celé Evropy, ale z celého světa. 

Je jedno, jestli se postavíte k závodní trati, procházíte se mezi vystavenými auty nebo (když jste si připlatili) se jen kocháte tím nejlepším v prostorách VIP, husí kůže a obrovský zážitek je zaručen. Festival of Speed není největší svou délkou (trať měří jen 1,86 kilometru a rychlostní zkouška v lese má sotva kilometr) ani návštěvností, ale myšlenkou pozvat během jednoho víkendu na jedno místo doslova celou kompletní historii motoristického sportu.

Když jsem tam byl naposledy, tak mezi hosty nechyběli tito velikání: Derek Bell, Jenson Button, Anthony Davidson, Pedro de la Rosa, Emerson Fitipaldi, Dario Franchitti, Chris Goodwin, Lewis Hamilton, Damon Hill, Sir Chris Hoy, Sebastien Loeb, Felipe Massa, Allan McNish, Alister McRae, Jackie Oliver, Henri Pescarolo, Richard Petty, Jean Ragnotti, Anthony Reid, Bernd Schneider, Bruno Senna, Dani Sordo, Jackie Stewart, John Surtees, Bjorn Waldegard, Andy Wallace a Mark Webber.

Byl jsem tam několikrát. A pojedu zas. Je to o kus lepší zážitek než všechny autosalony světa! Jděte do toho! Vše vám zajistí agentura Ricard & Bonette.

Goodwood se poslední roky stává i atrakcí pro rodinny. Malé i velké nadchne kino 5D, kde můžete na speciálních otočných a naklápěcích sedačkách a s 3D brýlemi na nose absolvovat rozličné závody dle programu, traktory s návěsem plných sedaček jsou pak podobné jako vláčky někde v ZOO, jen s tím rozdílem, že místo lvů a šimpanzů tady vidíte ta nejlepší auta všech dob.

Asi vás nepřekvapí, že úroveň i rozsah Festivalu rychlosti v Goodwoodu každoročně stoupá, takže je ideální se sem vypravit minimálně na dva celé dny. A když byste chtěli vidět opravdu všechno nebo se třeba i zúčastnit některé z aukcí nebo si podrobně projít místní burzu, pak na to budete potřebovat celý prodloužený víkend. A sluší se připomenout, že každý ročník má nějaké téma.

Byl jsem tam několikrát. A pojedu zas. Je to o kus lepší zážitek než všechny autosalony světa! Jděte do toho! Vše vám zajistí agentura Ricard & Bonette.

The post GOODWOOD: FESTIVAL RYCHLOSTI first appeared on Ricard & Bonette.

„Spoluzakladatel finanční skupiny J&T Patrik Tkáč před lety koupil vinice a vinařství Château Teyssier, v jehož unikátních starobylých prostorách budou účastníci této akce ubytováni. Je to jedinečná příležitost proniknout do zákulisí autentického starobylého romantického zámečku, který jinak není veřejnosti k dispozici, a běžně se do něj nelze dostat. Stačí pár kroků a jste v bazénu, po vykoupání dalších několik metrů a už sedíte u snídaně. Autenticitu místa doplňuje i personál: paní Marie neumí slovo anglicky, a když to zkusíte s francouzštinou, kouká na vás, a nerozumí, protože nemluvíte místním dialektem. Nikdo nespěchá, přepnutí do odpočinkového režimu je okamžité. Sednete si pod strom s kávou a čerstvým croissantem, místním máslem a domácí meruňkovou marmeládou, kterou vyrobil soused. A je vám blaze,“ popisuje ředitelka J&T Concierge Pavlína Salaba.

Městečko Saint-Émilion je zasazené do samého srdce Bordeaux. Úzké polní cesty, všude vinice, velké zámky i malá vinařství. Historické centrum města, od roku 1999 zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO, je malinké, ale dechberoucí, leží totiž v kopci, a když se škrábete po kluzkých kočičích hlavách třeba do restaurace Logis de la Cadene, dá to docela zabrat. Ale nebojte, je to jenom pár metrů. „Mé oblíbené místo je La Table de Pavie, restaurace luxusního Hotelu de Pavie s michelinskou restaurací, jehož terasa nabízí úchvatný výhled na celé okolí s romantickými panoramaty vinic. Dejte si sklenici vína a kochejte se. A pozor: nekupujte domů jako suvenýr makronky. V Bordeaux jsou typickým dezertem Canelé, malé bábovky ochucené rumem a vanilkou s jemným pudinkovým středem a tmavou, hustou karamelizovanou kůrkou,“ láká Miroslava Kučeráková, odborná poradkyně J&T Wine Fund.

Nocujete

Château Teyssier dal do pohybu v devadesátých letech minulého století anglický vinař původem z Afriky Jonathan Maltus. Ten proslul svým inovativním pojetím vinařství, které nakonec přijalo celé Bordeax. Před časem proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého panství, upravilo se vinařství, vybudovalo ubytování a vznikla nová stavba se dvěma sklady – jedním pro vinařství a druhým pro distribuční společnost a vinný investiční fond. Oba sklady propojuje speciální místnost, které tu říkají „knihovna vína“, v níž jsou k vidění nejlepší lahve z Bordeaux uskladněné v regulované teplotě a vlhkosti v hodnotě několika set tisíc eur.

Navštívíte

Druhým počinem pod křídly J&T je vedle Teyssier vinařství Le Dôme. Kruhová stavba o průměru čtyřicet metrů z pera slavného architekta Normana Fostera je částečně zapuštěná do terénu a plynule zapadá do místní krajiny, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. „Při stavbě jsme proto byli hodně omezeni regulacemi, nesměli jsme přesáhnout určitou výšku, museli použít původní střešní tašky a podobně. Jen získat potřebná povolení trvalo dva a půl roku a projekt se několikrát upravoval. Naše víno Le Dôme ročníku 2010 získalo sto bodů od amerického hodnotitele Roberta Parkera a i následující ročníky si vysloužily špičková ocenění od řady jeho kolegů. Na základě toho jsme se v roce 2019 rozhodli tomuto vínu postavit vlastní vinařství,“ popisuje Kučeráková vznik místa. Interiér je uspořádaný do spirály, chodíte po točité rampě, což místní přirovnávají k víření vína ve sklenici. A protože Patrik Tkáč je velkým milovníkem umění, ve vinařství najdete celou řadu zajímavých a hodnotných děl a nedávnou novinkou je, že umělecké výstavy probíhají přímo ve vinařství.

Château Haut-Bailly leží kousek za hranicemi regionu Saint-Émilion, ale za návštěvu rozhodně stojí. Podobně jako u Le Dôme se jedná o futuristickou stavbu, tady je ovšem sklep zasazený do kopce a zvenčí jeho střecha vypadá jako malý park. Jde o naprosto moderní vinařství, které ovšem svým vzhledem nepoutá tolik pozornosti. „Když jsem tu byla poprvé, absolutně mě tohle místo okouzlilo. Mám ráda minimalismus, a proto oceňuji, že vinařství je architektonicky střídmé, do detailu promyšlené a designově provedené tak, že veškeré technologie jsou skryté. Přitom jde o to nejlepší, co lze dnes ve výrobě vína mít. A protože tu budete obědvat, budete mít šanci vychutnat si i zajímavý kontrast technicistního sklepa a vedle stojícího tradičního romantického zámečku obklopeného nádherným parkem,“ říká odborná poradkyně.

Château Pavie patří do nejlepší kategorie Premier grand cru classé A. Na výsluní ho vynesl hodnotitel vína Robert Parker. Místní budova nese tradiční místní charakter doplněný o moderní prvky, vnitřek je potom technologickou špičkou a celek doplňuje velký počet uměleckých děl. Majitelem je pařížský milionář, bývalý profesionální cyklista a vlastník dvou francouzských sítí supermarketů.

Dalším z tradičních historických vinařství je Troplong Mondot, které v roce 2023 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Zajímavostí je místní sklep na vína v sudech, který je několik desítek metrů pod zemí a na jehož horním kraji vede prosklená lávka pro návštěvníky – zajímavý zážitek. Součástí vinařství je i ubytování a michelinská restaurace Les Belles Perdrix, v níž budete večeřet, nebo farma s hospodářskými zvířaty a rozlehlá zahrádka, kam si kuchaři chodí trhat čerstvé bylinky.

Hodujete

Jeden z obědů pro vás přichystá Logis de la Cadene, malá nenápadná restaurace co by kamenem dohodil od v úvodu zmiňované La Table de Pavie. Nejoblíbenější restaurací Jonathana Maltuse je potom Caffe Cuisine, jednodušeji a střídměji pojaté místo s velkou porcí autentičnosti. Jde o hodně staré místo, což dokládá jeho členitost. Najdete tu nízké klenuté stropy, takže se často budete muset sehnout, abyste se dostali ke svému místu u stolu. Poutavé je, že si předem nemůžete prohlédnout menu – místní kuchaři každý den vaří to, co ráno koupí na farmách a trzích. Jejich značkou jsou obrovské hovězí steaky, které tu servírují po typickém francouzském způsobu – tedy velice, velice málo propečené.

The post SAINT-EMILION: GURMÁNSKÁ VSTUPENKA DO SVĚTA VÍNA first appeared on Ricard & Bonette.

„Pětidenní expedice do Laponska měla u nás letos na jaře premiéru a ohlas byl tak pozitivní, že na příští rok jsme připravili hned dva termíny. Akce je součástí rozšiřování naší nabídky o výpravy, které se primárně netýkají sportovních automobilů a jízdy s nimi. Ovšem vůni benzínu i pořádnou porci emocí a nezapomenutelných zážitků nabízí i víc než šest set kilometrů přes nekonečné sněhové pláně, rozlehlé lesy a zamrzlá jezera,“ popisuje Jakub Hanus.

To pravé arktické dobrodružství začíná hned, jakmile menší vrtulové letadlo zaroluje k letištní budově ve švédské Kiruně. Cestuje se nalehko, člověk přes den v podstatě potřebuje jen vlastní termoprádlo – do půjčeného polárního oblečení se výprava převléká hned u letiště. A jde se na to. Na osmičku účastníků čekají dvoje velké saně tažené dvacetičlenným spřežením speciálně vycvičených místních psů a mistrně ovládané zkušenými mushery. Mimochodem, jsou to Slováci, takže příjemné povídání během cesty v mateřštině je milým bonusem.

Po hodině a půl se výprava dostává k ledovému hotelu, kde už čeká kalíšek s vodkou na uvítanou – a protože jsme ve Švédsku, je to pochopitelně „absolutka“. Spí se v nedalekých útulných bungalovech a po krátkém vydechnutí startuje saunový program v nejstarší sauně ve Švédsku. Začíná se infrasaunou s ochlazením ve sněhu, následuje klasická finská sauna s rituálem, po níž se ochladíte v zamrzlém jezeře s vysekanou dírou v ledu. Pro odvážné je k dispozici i speciální disciplína v podobě kádě s velice horkou vodou – ponořit se do ní je opravdu velká výzva, a ne každý to zvládne.

Hlavní náplní dalších dnů je jízda na sněžných skútrech. Osm lidí, osm strojů. „Je to dokonalý čistič hlavy. Skútr pod vámi vrní, vnímáte jeho sílu, skupina se po chvíli roztáhne, takže každý jede sám. Je to parádní meditace. Nemyslíte na nic, kolem vás ubíhají borovicové a březové lesy, otevřené pláně, řítíte se po zamrzlých jezerech, a dokonce si se skútrem můžete skočit na závějích. Je to opojný pocit a za krátko se vám na tváři usadí jeden velký rohlík úsměvu a už nezmizí,“ vypráví se zaujetím své zážitky z letošní expedice Hanus.

Po celodenní jízdě přijde vhod odpočinek v náručí příjemných chatek, další sauny a skvělého jídla v podobě losů, lososů, hovězích steaků, masových kuliček a dalších dobrot skandinávské kuchyně. Obědy se odehrávají v terénu po cestě, vaří se na otevřeném ohni. A protože průvodci s sebou vezou i rybářské náčiní, svůj oběd si můžete chytit na udici. Když si tedy vyvrtáte na jezeře dost velký otvor v ledu…

Zajímavým a váženým parťákem na výpravě je Radek Jaroš, horolezec, který proslul zdoláním všech čtrnácti osmitisícovek bez kyslíku. Jako první Čech se zařadil do exkluzivní společnosti jen několika horolezců, kterým se takový počin podařil. Radek cestou pomáhá a radí a večer baví: nad jeho veselými i napínavými historkami se večer u drinku uvolníte a zasmějete. A třeba se i dozvíte, proč má jednu botu velikosti 45 a druhou čtyřicítku.

„Termíny expedice záměrně volíme na konec března a začátek dubna, kdy i na drsném severu bývá velice příjemné počasí s teplotami kolem minus pěti, častým sluníčkem a bez sněžení. Většina trasy vede Švédskem, v jednu chvíli se dostáváme do trojmezí, tedy do bodu, kde se setkávají hranice Švédska, Norska a Finska. Právě do země tisíců jezer na část cesty také zavítáme. A pokud jste s námi byli už letos, nebojte se, že už trasu budete znát. Připravili jsme nový itinerář. Ta hlavní lákadla ale zůstávají: jezera, otevřená krajina, lesy a nízké porosty, arktická krajina i hory. Je to tak krásné a různorodé, že vás pak ani nebude lákat výprava na severní pól. Tohle je daleko pestřejší,“ směje se Hanus.

Celá expedice končí, jak začala: na skútrech dojedete zpátky do Kiruny k letišti, v chatě ze sebe shodíte polární výbavu a za pár minut už sedíte v letadle domů. Pět báječných dnů je za vámi a vy už vyhlížíte další sezonu a přemýšlíte o rezervaci. Už se těšíte?

The post ROHLÍK NA TVÁŘI first appeared on Ricard & Bonette.